Zimní přechod Brd 1968 - 2024
Příští ročník se bude konat 27. 1. 2024.
Pro více aktuálních informací sledujte web: https://praha.skauting.cz/
Jak to vlastně celé začalo?
1968
V pozdním odpoledni a během večera v úterý 20. srpna 1968 byly do stavu bojové pohotovosti uvedeny statisíce vojáků pěti států Varšavské smlouvy. Podél hranic Československa se shromáždily tisíce vojenských automobilů, obrněných vozidel a tanků. Na letištích těchto států byla připravena letadla ke vzletu směr Praha, Bratislava, Košice, Brno a další města. Zhruba ve 23.00 překročily hraniční čáru úderné a průzkumné skupiny následované masou vojsk a techniky. Začala operace Dunaj, největší vojenská akce v Evropě od druhé světové války. Vyvrcholila tak nespokojenost stranických vedení Sovětského svazu a některých jeho východoevropských satelitů s pokusem o reformy v Československu, které vešly do historie jako Pražské jaro. Svaz sovětských socialistických republik (SSSR) cítil ohrožení svého velmocenského postavení ve střední Evropě, obával se potenciální demontáže komunistického systému sovětského typu v Československu a jeho příklonu k Západu. To nakonec dovedlo politické vedení SSSR k rozhodnutí nahradit dosavadní politiku vměšování a nátlaku přímou vojenskou akcí.
„Včera kolem 15. hodiny odpoledne se před Národním muzeem 21letý student druhého ročníku dějepisu a politické ekonomie filosofické fakulty Karlovy university J. P. z Kamenického Šenova polil benzinem a zapálil. Učinil tak na protest proti obsazení Československa cizími vojsky. Jak jsme se dozvěděli mezi studenty, jeho příkladu prý chtějí následovat ještě další čtyři nebo pět mladých lidí. Těžce popálen byl J. P. převezen do nemocnice v Legerově ulici a podle informací kolem 17. hodiny byl jeho stav kritický. Bezesporu tragédie doby.“
Práce, 17. 1. 1969, s. 1
1969 - 1989
První ročník byl naplánován na poslední lednovou sobotu. Krátce před akcí se však v Praze na protest proti okupaci upálil student Jan Palach. Napjatá společenská atmosféra přiměla organizátory z tehdejšího střediska Mustang posunout „Brdy“ až na začátek dalšího měsíce. „Tragická událost poznamenala i naši akci,“ vzpomíná na sobotu 8. února 1969 tehdejší junácký velitel druhého pražského obvodu Eduard Marek – Hroznýš, dnes ve 104 letech nejstarší český skaut. „První ročník přechodu byl organizován jako branný závod, ale po předchozích událostech se stal i tichou, nenásilnou formou skautského protestu proti okupaci a solidarity s činem Jana Palacha,“ vzpomněl při jubilejním přechodu Brd v roce 2019 Eduard Marek.
Patnáctikilometrovou trasu z Řevnic do Mníšku pod Brdy nebo Dobřichovic absolvovalo v roce 1969 na 1 300 skautů. Mezi úkoly, které na trati plnili, patřilo určování azimutu, překonávání terénních překážek či střelba ze vzduchovky. Zároveň však jednotlivé oddíly nesměly padnout do léčky organizátorů, kdy byli skauti chytání i do lasa. Historie přechodu nebyla přerušena ani v době normalizačního zákazu skautingu. V 70. a 80. letech si pořadatelství předávaly zejména turistické oddíly mládeže.
1990 - 2023
Od roku 1990 se přechod vrátil opět pod skautskou vlajku. V průběhu půl století dlouhé a téměř nepřetržité historie „Brd“ (do současné doby zatím jediný výpadek způsobil v roce 2007 orkán Kyrill, kdy byl vstup do brdských lesů z bezpečnostních důvodů zakázán) provázely akci nejrůznější vrtochy počasí. Metrovou sněhovou nadílku a mrazy v jednom roce vystřídaly v dalších letech doslova jarní dny, jindy se zase Brdy staly blátivou klouzačkou.
V roce 2019 jakoby příroda pootočila soukolím počasí do stejné pozice jako před 50 lety: Hřebeny sice nebyly nijak zvlášť zasypány sněhem, přesto se na shromaždišti s více než 1 600 skauty vztyčila i postava mohutného sněhuláka. V průběhu dne vál místy silný vítr, pak se na chvíli vyčasilo, aby se opět spustila sněhová vánice. „Ano, přesně takové počasí bylo na Brdech i před padesáti lety,“ zavzpomínal na první přechod dnes 65letý Richard Kindl. Tehdy byl členem 33. oddílu Delfín, následně působícího ve vodáckém středisku Zlatá kotva. Před půl stoletím se Richard, skautským jménem Otazník, objevil dokonce na titulní straně obnoveného časopisu Skaut-Junák (chlapec s vlajkou), který v březnovém dvojčísle přinesl o akci rozsáhlou reportáž.
Nalézt po tak dlouhé době aktéry přechodu Brd z titulní strany Skauta-Junáka si dala za cíl parta pražských oldskautů. Téměř detektivní pátrání do minulosti nebylo snadné, ale bylo nakonec korunováno úspěchem. „Kapitán našeho oddílu Miroslav Hejzlar – Nemo, který je na obálce zachycen jako hlavní postava, už bohužel nežije. Já pochodoval z řevnického nádraží hned za ním s oddílovou vlajkou. Vzdor zimě vyrazil Nemo na přechod jen ve vodáckém kroji s kapitánskou čapkou na hlavě, zatímco já měl teplou bundu a poctivého kulicha,“ pousmál se Otazník nad dobovou titulní stranou časopisu.
Padesátého a jubilejního ročníku se účastnil také skaut Eduard Marek, skautským jménem Hroznýš. Připomeňte si akci reportáží České televize. K dostání byly i výroční sběratelské předměty – nášivka, výroční turistická známka či turistické nálepky. K dispozici byla i pohledová kreslená mapa brdských Hřebenů, jejíž autorem je známý kreslíř Rychlých šípů Marko Čermák. Na rubu mapy je pak zpracována stručná historie skautského přechodu.